Z pohledu biologů jsou Brdy tak trošku Popelkou. Zdejší téměř horské klima a chudá půda nevytvářejí prostor pro příliš velkou druhovou pestrost. Jejich bohatství je v něčem jiném. Díky místním jedinečným podmínkám tu do českého vnitrozemí sestupují zvířata typická pro naše pohraniční hory. Připočteme-li přidanou hodnotu desítky let izolovaného neobydleného území, vznikne oáza divoké horské přírody v centru teplejších a hojně osídlených Čech. 

Území CHKO poskytuje domov více než stovce zvláště chráněných druhů živočichů a dokonce i 15 druhům ohroženým kriticky. Velmi významné jsou Brdy především s ohledem na korýše. I proto se symbolem CHKO Brdy stal rak kamenáč, který žije ve zdejších zachovalých tocích. Kromě něj tu můžeme potkat i raka říčního a ve vodních nádržích i raka bahenního. 

 Rak kamenáč, foto: Bohumil Fišer

Korýši jsou ale třeba i listonohové nebo žábronožky, kteří využívají bahnivé louže bývalých i současných vojenských cvičišť.

 Listonoh letní, foto: Bohumil Fišer
 Žábronožka letní, foto: David Fischer

Potoky a říčky se studenou a křišťálovou vodou hostí i celou řadu bezobratlých a ryb. Mezi jinými i chladnomilné pakomáry, kteří u nás kromě Brd žijí jedině v oblasti šumavských jezer. V naplaveninách potočních meandrů se ukrývají larvy mihule potoční, primitivních obratlovců, pro jejichž ochranu v Brdech vznikly tři evropsky významné lokality - Ohrazenický potok, Niva Kotelského potoka a Octárna.

 Mihule potoční, foto: David Fischer

Čistou vodu a kamenité dno ocení také ryby jako například vranka obecná nebo střevle potoční

 Vranka obecná, foto: Bohumil Fišer
 Střevle potoční, foto: David Fischer

Brdy jsou pramennou oblastí, a tak tu o vlhká místa není nouze. I proto jsou rájem pro obojživelníky. Najdeme tu 13 z 21 druhů žijících v ČR. Běžně tu potkáváme ropuchu obecnou, všechny tři druhy hnědých skokanů a dva druhy skokanů zelených. Na několika místech žije blatnice skvrnitá, rosnička zelená a k ochraně kuňky žlutobřiché tu dokonce vznikly dvě EVL – Felbabka a Hrachoviště. V CHKO nechybí ani čolci. V loužích, tůních a dalších vodních nádržích žijí čolek obecný, horský, ale i čolek velký.

 Kuňka žlutobřichá, foto: Bohumil Fišer
 Čolek horský, foto: David Fischer

Suťové lesy jižních Brd obývá magický mlok skvrnitý

 Mlok skvrnitý, foto: Bohumil Fišer

Plazy v chladnějších Brdech zastupují především ještěrka živorodá, slepýš křehkýzmije obecná, pro něž chlad není překážkou, mimo jiné díky jejich živorodosti. Na teplejších místech můžeme potkat i užovky obojkové a hladké a ještěrky obecné. 

 Slepýš křehký, foto: David Fischer
 Zmije obecná, foto: Bohumil Fišer

Z avifauny v CHKO Brdy převažují lesní druhy ptáků, na bývalých dopadových plochách ale žijí i druhy typické pro bezlesí. Jižní Brdy se mohou pochlubit hnízděním datlíka tříprstého a početnou populací lesních sov kulíška nejmenšíhosýce rousného. Podobně početné populace těchto sov hostí i Střední Brdy.

 Kulíšek nejmenší, foto: Bohumil Fišer
 Sýc rousný, foto: Bohumil Fišer

Poměrně běžně se tu vyskytují i šplhavci, zejména datel černý, strakapoud velký a žluny zelená i šedá.  V dutinách starých stromů hnízdí i puštík obecný či holub doupňák.

Na bezlesích se daří ťuhýku obecnému či pěnici vlašské a utěšeně roste i počet hnízdících párů krutihlava obecného. V Brdech hnízdí i náš největší dravec orel mořský.

 Datlík tříprstý, foto: Bohumil Fišer
 Orel mořský - mládě, foto: Bohumil Fišer

V příbřežních porostech vodních nádrží a podmáčených loukách se ozývá bekasina otavní či chřástal polní a v době výlovů rybníků bývají k vidění například hejna volavek bílých i šedých.

Pro z velké části zalesněné Brdy je typická lesní zvěř - jelen evropský, srnec obecný, prase divoké, jezevec lesní, zajíc obecný i poměrně často viděná veverka obecná. Mimo ni tu žije i například 20 z 27 druhů v ČR žijících letounů (netopýrů a vrápenců). V letní podvečery je může pozorovat třeba, jak loví nad hladinou vodních nádrží.

 Netopýr řasnatý, foto: Bohumil Fišer
 Netopýr velkouchý, foto: Bohumil Fišer

Bohužel ani Brdům se nevyhnul nárůst populace nepůvodních druhů mývala severního, psíka mývalovitého nebo norka amerického. Jejich stopy můžeme pozorovat v zimě na zamrzlých rybnících nebo kolem vodních toků. Norka amerického v současnosti úspěšně vytlačuje vydra říční, která se hrdě k brdským potokům navrací. Velké šelmy bohužel v Brdech zatím chybí. Občas sem však zavítává rys ostrovid ze Šumavy, který putuje krajinou a hledá vhodný prostor k životu a partnera pro založení rodiny. 

Rys ostrovid na záběru z fotopasti, foto: Josef Cink

Zaměříme-li se na bezobratlé, i mezi nimi najdeme druhy, které jsou středočeskou raritou. Například motýli. Přestože Brdy nejsou motýlářským rájem, najdeme tu skutečné vzácnosti. Vřesoviště bývalé dopadové plochy Tok je domovem droboučkého motýlka Acleris hyenama, který se mimo Brdy vyskytuje na jediném místě České republiky, v Mrtvém luhu na Šumavě. Občasně sečené vlhké louky s krvavcem zase hostí modrásky bahenního a očkovaného.

 Modrásek bahenní, foto: Bohumil Fišer
 Modrásek očkovaný, foto: Bohumil Fišer

Také mezi vážkami tu najdeme skvosty. Třeba výskyt vážky jasnoskvrnné, lesklice horské či vážky čárkované podtrhuje horský charakter Brd. Však také jinde v ČR žijí jen v pohraničních horách.

 Vážka čárkovaná, foto: David Fischer